Francouzští poslanci podpořili daň 0,055 eura za gigabajt dat

## Co se stalo

Francouzské Národní shromáždění 30. října 2026 přijalo v prvním čtení pozměňovací návrh I-1358 k rozpočtu na rok 2027. Návrh vytváří daň z digitálních datových toků ve výši 0,055 eura za gigabajt, kterou by hradil poskytovatel obsahu odesílající data uživatelům ve Francii.

Schválení pozměňovacího návrhu ještě neznamená, že daň začne platit. Jde o jednu část projednávaného rozpočtu a její konečná podoba závisí na dalších krocích francouzského parlamentu.

## Jak by se daň počítala

Poskytovatelé internetového připojení by pod dohledem telekomunikačního regulátora Arcep a daňové správy souhrnně a anonymizovaně měřili objem dat podle jejich odesílatele. Údaje by čtvrtletně předávali daňové správě. Návrh výslovně zakazuje požadovat informace o obsahu dat nebo jejich cílovém uživateli.

Při použití distribuční sítě obsahu, která ukládá soubory blíže uživatelům, by se započítal datový tok vystupující z této sítě. Text zároveň uvádí strop odpovídající nejvýše 15 % tržeb odesílatele ve Francii nebo 2 % jeho celkových tržeb. Přesné technické provedení by měl upravit až následný předpis.

## Proč se návrh týká sledovaných firem

Důvodová zpráva přímo jmenuje Google, Meta, Amazon, Netflix a Akamai. Podle autorů těchto pět skupin představuje přibližně polovinu datového provozu měřeného Arcep. U Alphabetu se web sleduje ticker GOOGL, u Mety META, u Amazonu AMZN a u Netflixu NFLX.

Pro tyto společnosti by návrh změnil objem dat doručených francouzským uživatelům na samostatný provozní náklad. Skutečný dopad ale zatím nelze spolehlivě určit: návrh se může změnit, způsob měření ještě není hotový a uvedené stropy mohou výslednou částku omezit.

## Sentiment na X

V omezeném vzorku veřejných příspěvků z 30. a 31. října převažovala kritika. Technologická média zdůrazňovala možné zdražení streamování, zatímco další komentáře namítaly, že náklad mohou platformy přenést na předplatitele nebo inzerenty. Část příspěvků pouze věcně připomínala, že návrh prošel těsně a může ještě z legislativy zmizet. Nejde o reprezentativní průzkum a v kontrolovaném vzorku nebylo nalezeno výrazné veřejné stanovisko dotčených firem. Příklady: [01net](https://x.com/01net/status/2116487665117753497), [kritický komentář ekonoma](https://x.com/alban_magro/status/2116468341309153721).

## Grokův analytický pohled

Grok vyhodnotil přímý mechanismus takto: čím více dat připsaných konkrétnímu poskytovateli projde k francouzským uživatelům, tím vyšší by byl náklad před uplatněním stropů. Za možnou obranu považuje účinnější kompresi a optimalizaci distribuce, které ostatně zmiňují i autoři návrhu. Samotné použití distribuční sítě však povinnost neobchází, protože návrh počítá její odchozí tok. Hlavní nejistoty tvoří konečná legislativní podoba, metodika měření, praktické uplatnění stropů a rozhodnutí firem, zda by náklad nesly samy, promítly jej do cen nebo upravily služby. Jde o interpretaci mechanismu, nikoli o předpověď ceny akcií.